Vaše příběhy

Vaše příběhy

Kubík

Těhotenství se synem bylo bezproblémové, o porodu už se takto bohužel hovořit nedá.

Kubík se nakonec po dlouhém a komplikovaném porodu narodil akutním císařským řezem s hypoxií a traumatem hlavičky. 

Vzhledem k tomuto jsme se synem prakticky od jeho narození docházeli na fyzioterapii a k dalším odborníkům, kteří sledovali, zda se vše vyvíjí tak, jak má. Ač se do Kubíkových 9 měsíců zdál jeho vývoj v naprostém pořádku, o měsíc později jsme uslyšeli diagnózu dětská mozková obrna.

Zhroutil se nám svět. Člověk o podobných příbězích slýchá v médiích, od svých známých apod. Lituje rodiny, které toto postihlo, ale ani v nejmenším si nedovede představit, že by to mohlo potkat i jeho... A najednou takový příběh žije.

Přes totální smutek, vztek, beznaděj a následně i vyčerpání se snažíte dělat maximum, co můžete, ale stejně pochybujete, zda to děláte dobře a nemohli byste dělat víc.

Ač jsem přesvědčená, že jsme od začátku měli ohromné štěstí na odborníky, kteří nám pro syna sestavovali léčbu, celé jsem to vnímala jako jeden velký chaos a obrovský strach z neznáma. Chyběl mi komplexnější pohled na náš problém, předání zkušeností, pocit sounáležitosti, a v neposlední řadě i psychická podpora. Tohle vše jsem získala už při první (a samozřejmě i každé další) návštěvě Rané péče u nás doma. A jako bonus se v mém životě ocitly osoby, které doslova srší pozitivní energií, mají obrovské pochopení, erudované rady a dávají mi jistotu, že všechno zvládneme a nejsme na to sami. Děkujeme, že tu pro nás jste!

maminka Kubíka

Tomášek

Tomík se narodil v osmém měsíci těhotenství císařským řezem. Do 1 roku věku byl normálním miminkem. Smál se, snažil se komunikovat, opakoval a byl veselý a hravý. Ve 14 měsících se stal zlom a Tomík se nám úplně proměnil. Z veselého a zvídavého dítka, se stalo dítko, které nás začalo ignorovat, vůbec nás nevnímal, začal se nám stranit, přestal mluvit a začal mít svůj svět. Začali jsme mít podezření na poruchu autistického spektra, které se později ve 3 letech potvrdilo.

Hned při tomto podezření nám bylo doporučeno začít spolupracovat s ranou péčí. Oslovili jsme tedy Ranou péči Třebíč. Už z prvního telefonátu jsem byli ohromeni a nadšeni s jakou ochotou a empatií jsem se setkali.

Při první návštěvě mi bylo vše vysvětleno, co se týče diagnózy, spolupráce a toho, čeho bychom chtěli dokázat a byla jsem uklidněna, že máme dobré vyhlídky. Jsou to 3 roky co spolupracujeme a za tu dobu jsme s Tomáškem udělali velké pokroky. S jistou mohu říci, že kdybychom jsme se v tom museli plácat sami, tak bychom nebyli tam, kde jsme teď.

Od první návštěvy jsem se setkala s ochotou, pomocí a vstřícností. Po každé návštěvě a díky odborným radám, jsme téměř vždy měli maličký pokrok do další návštěvy. Informace a materiály, které nám byly poskytnuty pro nás byly velkým přínosem. I mimo návštěvy, když jsem něco potřebovala nebo se trápila, vždy jsem se dovolala a ochotně mi pomohli.

Jsem nesmírně vděčná, že taková organizace existuje, V takové situaci víte, že se můžete na někoho obrátit, nejste v tom sami a nemáte pocit, že někoho obtěžujete. Určitě mě samotné to velmi pomohlo i po psychické stránce, vždycky nás povzbudili a ujistili, že neděláme málo.

S Tomíkem si vedeme dobře, těšíme se na další společné návštěvy a nesmírně děkujeme naší Rané péči!!!!!!

maminka Tomáška

Filípek

Před 5 lety se nám narodil krásný klouček Filípek. Vyvíjel se jako zdravé miminko a náš svět rozzářil. V necelých dvou letech u něj vyvolalo horečnaté onemocnění autistický regres a my si od doktorů vyslechli diagnózu dětský autismus. 

Byli jsme zmatení, smutní, nevěděli jsme, co máme dál od života očekávat.

Bylo nám doporučeno kontaktovat některou z Raných péči. Vybrali jsme si Třebíč, i když se naše bydliště nachází na pomezí jejich působnosti. 

Hned po prvním kontaktu a schůzce, jsme věděli, že jsme zvolili správně. Věděli jsme, že jsme se dostali do péče kvalitních a kvalifikovaných pracovníků a hlavně srdečných lidí. 

Dámy z Rané péče Třebíč nám neskutečně pomohly nejen se v začátcích zorientovat ve všech dostupných službách, dávkách a pomoci, ale jejich služby nám pomáhají doposud, o psychické podpoře v občas velmi náročných situacích nemluvě. I díky nim a jejich obdivuhodnému přístupu ke své práci se můžeme nyní radovat z velkých Filípkových úspěchů. Podařilo se nám jej zařadit do běžné mateřské školy s podporou asistenta, krásně spolupracuje při učení, začíná používat slabiky a slova, je více samostatný.... A za to vše vděčíme velké podpoře a radám ze strany Rané péče.

maminka Filípka